Šumava
Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Na bavorské a rakouské straně Šumava klesá výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně Šumavy vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor na bavorské straně hranice, nejvyšším vrcholem české části Šumavy je Plechý (1378 m.n.m.). Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamnějším střediskům rekreace na Šumavě patří Špičácké sedlo, Zadov a Churáňov, Antýgl. Horské pásmo Českého lesa počíná v Domažlickém sedle a zasahuje až k Chebské pánvi. Nejvyšším vrcholem Českého lesa je hora Čerchov (1042 m.n.m.).
Šumava, jako jedno s nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory. Je to lesnaté kopcovité pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami a údolími vodních toků (Křemelná, Vydra).
Rozsáhlé části pohoří Šumavy při jihozápadní hranici České republiky s Německem a Rakouskem byly v r.1991 vyhlášeny za národní park. Mezi třemi národními parky České republiky je Národní park Šumava svými 69030 ha parkem plošně největším.
Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, s vysokou zachovalostí přírody a vodních zdrojů je Šumava často nazývána "zelenými plícemi Evropy".
Území NP Šumava zahrnuje cenné přírodní společenstva s potřebou přísné ochrany. Jsou to například atraktivní zbytky pralesů, ledovcová jezera nebo horská či údolní vrchoviště.
Naše poodhalení Šumavy má trochu širší rámec, než je geografická hranice tohoto území. Zahrnuje i celé okresy Domažlice a Klatovy, část Prachaticka a Českokrumlovska.